Dnes jsme se vrátili z 2. turnusu Cykloturistického kurzu třetích ročníků. Ten začal v neděli 12. 9., dnes je čtvrtek 16. 9. První termín se konal od 5. do 9. září, také od neděle do čtvrtka. Kurz se odehrával na Lesné, kde jsme byli také ubytováni.
Zahajovali jsme vždy výjezdem na kolech, část výpravy výšlapem z Vysoké Pece, do které se „pěšáci“ dostali běžnou autobusovou linkou. Na rozdíl od minulosti si tak opravdu „mákli“ jak cyklisté, tak i pěší turisté. A to platilo v podstatě pro celý kurz.
Nerad bych kurzy porovnával, ale první měl výhodu v tom, že se ho účastnily pouze dvě třídy (A+S3) v počtu 34 žáků. Vešli jsme se tak krásně na budovu A, zatím co při druhém turnusu jsme při počtu 47 žáků (E+TM+V3) museli využít i budovu B. První turnus provázelo krásné počasí, druhý byl poznamenán třemi deštivými dny, naštěstí ale nebyla žádná velká zima. Dnes při odjezdu nám ale Krušné hory ukázali svou nevlídně vlezlou tvář.
Nebylo všechno jen růžové, ale celkově hodnotím oba kurzy jako velmi vydařené. Kuchyně byla z mého pohledu velmi dobrá, možnost přídavku téměř vždy, výdej energie byl částečně pokryt druhou večeří. Ubytování velmi solidní, problémy řešeny operativně, pokud se nám podařilo něco nechtěně zničit, setkali jsme se s pochopením a rozumným přístupem.
Během pobytu jsme absolvovali kromě cesty tam a zpět jeden celodenní a dva půldenní výlety. Podívali jsme se po družstvech na Flájskou a Přísečnickou přehradu, na Horu svatého Šebestiána, na Horu svaté Kateřiny či do Brandova. A to zdaleka nejsou všechna místa, která jsme navštívili.
V areálu Lesné žáci využili víceúčelové hřiště s umělým povrchem k fotbálku a jiným hrám. Závodili jsme na kole a v běhu. Cyklisté absolvovali jízdu zručnosti, soutěžili jsme v drobných hrách v přírodě, stříleli jsme ze vzduchovky. Ve volném čase se každý zabavil dle svého naturelu. Na půl dne přijeli za svými svěřenci také třídní učitelé, někteří třídní se kurzu zúčastnili v plném rozsahu.
Nařízenou změnou termínu z června do září jsme sice nebyli nikterak nadšeni, ale musíme konstatovat, že letos „nám to prostě vyšlo“ Dík patří přírodě za krásné (v druhém případě „kombinované“) počasí. Obrovský dík náleží všem našim kolegům, kteří s námi do toho byli ochotni jít nehledě na své pohodlí a věřte, že si pořádně „mákli“. Dík ale patří i našim chlapcům (a dvěma dívkám), za jejich přístup. Malé “škraloupky“ jsme řešili na místě a jsou zapomenuty. Poděkování patří rovněž panu Engelovi (Autobusy Chomutov), který pro nás spolehlivě zabezpečil přepravu zavazadel.
Co je z mého pohledu ale nejdůležitější, nikdo se vážněji nezranil, dojeli jsme v pořádku a můžeme se vrátit ke každodenní práci. Snad bude letošní školní rok „rozumnější“, než ten loňský covidový!
V Chomutově 16. září 2021 vedení kurzu: J. a M. Koubovi