K předvánoční náladě patří neodmyslitelně kromě shánění dárků také spousta svítících a blikajících světýlek. V úterý 18. prosince však v budově průmyslovky nezářily jen světelné řetězy na vánočním stromečku u hlavního vchodu, ale také spousta svítících diod (LED) v učebně 002. Žáci tříd 2.B a 2.D v předvánočním čase odložili stranou programování v programovacím jazyce C#, kterým se zabývají od začátku školního roku, a místo toho si vyzkoušeli „pohrát“ s Arduinem.
Nejprve si nainstalovali na počítače vývojové prostředí (IDE), následně oprášili své znalosti a dovednosti z elektrotechniky a z dílen a připojili si k Arduinu první LED, rezistory a tlačítka a pak se již pustili do vlastního programování. Jazyk používaný pro programování Arduina je „blízký příbuzný“ jazyka C#, proto se jim velice rychle podařilo „prolomit jazykovou bariéru“ a sestavit svůj první jednoduchý program – rozsvítit, případně rozblikat LED. Poté se již začaly kupit jejich nápady, co by se s tímto jednoduchým zapojením dalo všechno vyzkoušet a za chvíli v učebně zářily nejen různé semafory, ale také postupně se rozsvěcející a následně opět pohasínající světelné řetězy.
Pro velký úspěch si třída 2.D zpestřila třídnické hodiny v poslední školní den roku 2018 (pátek 21.12.) opět posezením u Arduina, tentokrát na téma matematika. Z matematiky 2. ročníku již znají celou řadu funkcí a jejich grafů a vlastností. Z Arduina proto vytvořili generátor funkčních hodnot různých funkcí (goniometrické, logaritmické, exponenciální, lineární) a za pomoci sériového plotteru, který je součástí Arduino IDE, grafy zobrazili. Poté si připojili k Arduinu fotorezistory a s využitím „lampiček“ ze svých mobilů měnili osvětlení fotorezistorů a získaná data opět zobrazovali graficky. Na závěr se některým podařilo při připojení LED nasimulovat automatické zapínání nebo vypínání světel v prostoru v závislosti na úrovni osvětlení.
Stručná informace pro nezasvěcené: Arduino je otevřená elektronická platforma, která používá jednoduché vývojové prostředí (=IDE Arduino) pro vytváření vlastního softwaru. Původně bylo určeno pouze pro návrh a testování jednoduchých projektů studenty, kteří se zabývají různými technologiemi, ale v současnosti ho nalezneme i jako srdce komplexních vědeckých přístrojů nebo chytré domácnosti, chytrých budov, chytrých měst a chytrých továren. Podobné platformy se objevují i pod jinými názvy než je Arduino a v dnešní době jich je velké množství. Všechny tyto platformy mají společné zaměření na IoT (= Internet of Things, internet věcí). IoT vlastně představuje komunikaci mezi jednotlivými zařízeními a člověkem prostřednictvím internetu za účelem sběru dat, jejich zpracování a využití v řadě oblastí lidské činnosti (logistika, energetika, meteorologie, zdravotnictví, budování „chytrých objektů“, atd.)